Náš příběh

Dobrý den,
naše jména jsou Lenka a Jirka. To, že jsme začali společně tvořit výrobky ze dřeva, je dílem náhody.

Náš společný příběh se začíná psát dnem 19.2.2016, kdy jsme oba nastoupili do prázdného vlaku, který nakonec odjel do odstavného nádraží. Naše setkání a povídání vyústilo v rychlý sled událostí a dalších neuvěřitelných náhod. Od samého začátku nám připadalo, jako bychom se znali celý život. Mně Jirku od mládí velice bavila a přitahovala práce se dřevem. Neustále jsem se učil novým věcem a technologickým postupům. Je to už dávno, co jsem vyřezal svoji první dřevěnou figurku a poté celý betlém. Postupem času jsem začal vyrábět lehčí nábytek, skříně a nedlouho na to jsem zkusil vyřezat sochu motorovou pilou – a zjistil jsem, že mi to jde.

Já Lenka, jsem byla jedinou dcerou mého otce, který byl elektrotechnický inženýr. Od mala se mi snažil předat a také předal, technický způsob myšlení. Obrovským koníčkem mého otce bylo vymýšlení a následné sestrojování různých strojů. Za zmínku stojí jeden z posledních jeho strojů a to CNC fréza. Postupně mně zaučoval a chtěl, abych se naučila všechny jeho stroje ovládat a abychom mohli vyrábět dřevěné výrobky. Velmi mně bavilo od mládí kreslení a objevování různých technik.

Naše setkání s Jirkou a povídání si o těchto, našich zálibách, zkušenostech, mělo dobrý základ na naše společné tvoření ze dřeva. Nedlouho na to jsme se stali i životními partnery. Vše se slibně vyvíjelo. Můj otec chtěl vyrobit i další stroje, jako laser na řezání a vypalování dřeva. Obrovský šok nastal 13.5.2017, kdy můj otec náhle zemřel. Byl to pro mě ohromný šok, kdy se mi vlastně v minutě zhroutilo vše, co jsem si plánovala. Jirka mně však hodně držel nad vodou a dodával mi velkou sílu. Nikdy nezapomenu na jeho slova “ nic nekončí, ale teprve teď vše začíná“. Měl pravdu. Vše tím opravdu začalo.

Přestěhovala jsem se k Jirkovi a postupně jsem se začala učit na CNC fréze to, co mně otec už nestihl naučit. Vždy, když jsem se naučila další operaci, Jirka mi dodával sílu a přicházel s dalšími nápady, jak se posunout dál. Strašně na něm obdivuji jeho optimistické myšlení, kdy vždy ví, jak se posunout dál. Tlačil na mně, a já se zprvu na Jirku zlobila. Teď již však vím, že to myslel dobře a díky němu jsem se vše naučila a ve spoustě věcí jsem svého otce předběhla. Jako náhodou se mi naskytla možnost kurzu Programátor CNC strojů, který jsem s lehkostí zvládla. Udělala jsem si živnostenský list a společně s Jirkou jsme začali tvořit pod názvem SOWULEJ. Když jsem pozorně sledovala Jirku při práci, kdy řezal sochy motorovou pilou, najednou mi podal do ruky pilu a řekl mi, pojď to taky zkusit. To, že jsem vždy ráda kreslila a modelovala, mi strašně pomohlo. Já jsem poprvé v životě držela v ruce motorovou pilu, se kterou jsem řezala a ještě k tomu sochu. Ta práce mně natolik uchvátila, že jsem sama začala vyřezávat detaily na sochách a sochy teď s Jirkou tvoříme společně. Jirka mi doporučil absolvovat kurz detailní řezby motorovou pilou, který jsem poté absolvovala. Je ohromně krásný pocit, když vidíte, jak Vám pod rukama vzniká umělecké dílo.

Vyrábíme také dřevěné sochy, frézované fotky do dřeva a do speciálního plastu, který po podsvícení vytvoří efekt černo bílé plastické fotky, dřevěné ozdobné krabičky, šperkovnice, dřevěné nápisy, muzikoterapeutické nástroje a různé originální výrobky ze dřeva.